Stávalo se v minulých dobách, že trutnovský kostel okolo půlnoci zářil jasným světlem, jako by v něm hořelo tisíc lamp. Tento div byl naposledy pozorován v roce 1866 před vypuknutím prusko-rakouské války. Tehdy obyvatelé domů čp. 57 a 61, jejichž okna směřovala ke kostelu, pozorovali tento zvláštní jev několik dnů po sobě. Chtěli celé věci přijít na kloub, a proto se jedna žena z domu čp. 61 vydala k děkanovi, aby ho na záhadné světlo upozornila. Cestou na děkanství se jí však nečekaně zjevil ohnivý muž s černým psem a donutil ji k návratu. Vylekaná žena se teprve druhý den v poledne osmělila a celou událost nahlásila na faře. Děkan šel hned následující půlnoc v doprovodu kaplana do kostela. Co tam oba muži spatřili, o tom se nikdy nikdo nedozvěděl. Děkan se snažil celou záležitost zlehčit, tvrdil, že záře pochází z věčného světla v kostele. Tomuto vysvětlení však nikdo nevěřil. Tajemství ohnivého muže v trutnovském kostele zůstalo neodhaleno.